Blog (ne)obyčejné ženy

Jaká je vaše vysněná kuchyň? Celá bílá? Elegantní černá v kombinaci se světlým dřevem? Super moderní doplněná betonovou stěrkou za pracovní plochou? Rustikální s přiznanou zdí? Červená nebo s barevnými obklady? Bez horních skříněk? Celodřevěná?

Neděle je zvláštní den. Má pro mě punc výjimečnosti. Nikam se nemusí. Ale může. Nic není až tak důležité, protože je neděle.

Je to známá věc, že na smutek a špatnou náladu funguje tvoření. Druhou známou pravdou je, že nic netrvá věčně a vše jednou pomine. A do třetice je všeobecně známo, že vše špatné je pro něco dobré. Vím, snadno se řekne a hůře udělá, ale přesto. Pojďme využít příležitost vytvořit něco, na co jindy není čas.

Dnes víc než jindy je téma pracovny nebo alespoň pracovního místa na pořadu dne. Home office, obávaný nebo vítaný? Na téma HO najdete spoustu článků, tím se zabývat nebudu. 😊 Zaměřme se na to kde a jak pracujete. V kuchyni u jídelního stolu? Nebo v obýváku na gauči?

Pohled na police plné sklenic s domácí marmeládou, čalamádou, zavařenin, sterilovaných okurek, nakládané řepy atd, atd mě prostě naplňuje štěstím. Jako malá jsem sice bydlela ve městě, ale babička žila na venkově. Byla mým vzorem hospodyně. Měla zahradu a v ní záhony, vždy krásně osázené, voňavé a vyplevané. Od léta do podzimu se něco sklízelo,...

Hrály jste si jako malé u maminčina zrcadla se všemi těmi barevnými lahvičkami, voňavými flakónky, rtěnkami a zkoušely, co to ta mamka s tím vším dělá?. Snily jste o velkém zrcadle jako pro princezny? Já ano. Jako malá holka jsem chodívala k babičce, která takové veliké třídílné zrcadlo měla. Boční části se daly různě naklánět a mohla jsem se na...

Byla jsem odstěhována. Dočasně. Na prázdniny, do mého domu na venkově. To je ale jiný příběh. Každopádně jsem odjela na prázdniny a už jsem se nevrátila. Nějak moc se mi tam líbilo a vůbec se mi nechtělo zpátky k manželovi. Samozřejmě, úplně jiný dopad to mělo na mé bydlení. Potřebovala jsem se zařídit jinak, civilizovaněji.

Ráda cestuju, poznávám, navštěvuju nová místa a staré známe. Vždy se těším až zase někam vyjedu a o to více se těším, když se vracím domů. A s tím souvisí můj velký koníček. Fotím. Z každé cesty si vozím spoustu fotek. Některé jsou hezké, některé méně, a některé si ráda prohlížím znovu a znovu.

Začínáte s rekonstrukcí? Chystáte se změnit celý pokoj od podlahy až ke stropu? Začněte od podlahy. Napadá vás... Teď je ještě dobrá, udělá se to jindy.... Přikryje se kobercem, zastaví se nábytkem. Na podlaze přece tolik nezáleží. Záleží. A velmi.

Mazlíčci s námi bydlí čím dál častěji. Velká část domovů nějakého toho čtyřnohého obyvatele má. Jak pejsci, tak kočičky mají své potřeby. Pamatujme na to, aby jim u nás bylo dobře. Pravdou je, že je většinou patřičně rozmazlujeme.

Chystáte se uklidit půdu nebo vyházet "to staré harampádí z kůlny nebo ze sklepa? Zastavte se. Ne vše, co je staré, je k ničemu. Třeba se pod vrstvou prachu ukrývá neopakovatelné kouzlo starých časů, které najde i dnes využití.

Pro každého asi něco jiného. Někdo potřebuje jednoduše zařízený prostor bez zbytečností, který působí volně a vzdušně. Sousedka od vedle žije v "muzeu" plném suvenýrů z cest a dřevěných sošek, které se choulí pod stěnami ukrytými za obrazy v rozličných rámech. Někomu je jedno, jak to doma vypadá, hlavně , že tam má vše co potřebuje.